Motto: "Boxer nemá hlavu na mlácení, ale na myšlení." Olympijský vítěz Julius Torma.

Psal se rok 1949, rok založení jičínského boxu, jehož zakladatelem byl pan Josef Bucek z Jičína, který před založením jičínského oddílu boxoval za Liberec. Pro myšlenku založit v Jičíně boxerský oddíl nadchl svého přítele Josefa Získala, syna okresního lékaře, rovněž příznivce boxu. Pan Bucek s oběma Získaly provedli pak nábor na školách a mezi učňovskou mládeží. Po docílení potřebné základny zájemců požádali okresní výbor Sokola v Jičíně o registraci oddílu. Začátky nebyly lehké. Obec Sokolská, co bylo v jejich možnostech, sice něco peněz přispěla, ostatní finance však získal pan Bucek se svými členy sbírkami. Postupně byl zakoupen ring a potřebný materiál. Mohlo se tedy začít boxovat. kdo by si ze starých z padesátých let nepamatoval památné boje jičínských boxerů, kteří pod hlavičkou Sokola, později pod Agrostrojem Jičín, sváděli těžké boje v ringu. Tehdy se boxovalo v sokolovně Slávie, Astra nebo v domácím letním ringu na hřišti SK Jičín. na většině utkání bylo doslova nabito, o čemž svědčí zájem diváků. Jména Matějka, Náhlovský, Havelka, Nikolaj, Jedlička, Hanuš, Hlavatý, Získal, Kárník, Chalupa, Fejk, Kolvek representovala se ctí své město. Poslední dva jmenovaní dokonce hostovali v pražské Lucerně.

V roce 1953 se boxovalo v Jičíně naposled. Odchodem pana Bucka a pana Získala se oddíl pomalu rozpadl. Přes 30 let se v Jičíně neboxovalo, zdálo se, že se sportem kožených rukavic je v Jičíně navždy konec. Nebyl - opak byl pravdou.

V polovině roku 1988 založil pan Bedřich Doležal s malou skupinkou chlapců kroužek boxu. Zkušenosti měl, neboť jako dorostenec provozoval box v západočeské jednotě Spartak Chodov. Později se jako tramp účastnil boxerských soutěží na trampských osadách, kde se dříve často boxovalo. Nebyla mu cizí ani atletika. Absolvoval spousty silničních i přespolních závodů (Běchovice-Praha, Velká Kunratická, Kolín-Velký Osek-Kolín a mnoho dalších). Provozoval též závodně kuželky i turistiku.

Začátky boxerského kroužku byly těžké. Trénovalo se pod vrbou na malém plácku před jičínskou železniční stanicí. později trénink probíhal v odstaveném železničním vagónu, kde se muselo nejdříve zatopit aby trénink byl vůbec možný. V těchto nelehkých podmínkách patří velký dík pětici mladých boxerů - Bedřichu Doležalovi ml., Radku Palečkovi (pozdější druhý trenér B. Doležala), Ladislavu Pražákovi, Miroslavu Salayovi a Davidu Soukupovi. Od roku 1989 fungoval kroužek pod atletickým oddílem TJ Jičín. Zájemců přibývalo. Zhruba po dvouletém působení kroužku začal panu Bedřichu Doležalovi pomáhat Karel Mlázovský (budoucí hospodář oddílu) a pan Václav Jánský (budoucí prezident oddílu). Díky dosaženým výsledkům, dotacím boxerského svazu a pochopením jednoty byl 6.2.1991 založen oddíl boxu. již od samého počátku vzniku kroužku i oddílu se činnost zaměřuje hlavně na práci s mládeží s cílem vstoupit se svými odchovanci do I. ligy mužů. Což se v roce 1994 ve spojení s kladenským oddílem podařilo. Nelze opomenout úspěšné hostování jičínských boxerů v extraligových oddílech TJ Praga Praha, Doprava Děčín a prvoligovém celku Heros Slaný. Zde se ctí a nemalými úspěchy startovali Miroslav Salay, Radek Paleček, Martin Kříž, Pavel Buryan, Michal Otava. Navíc prvně jmenovaný Miroslav Salay vedle získaných medailí z mistrovství republiky byl v roce 1994 vyhodnocen nejlepším sportovcem okresního města Jičín.

V roce 1997 byla trojice Bedřich Doležal, Václav Jánský a Radek Paleček vyznamenána zlatou sponou - Za rozvoj boxu v Jičíně s věnováním olympijského vítěze z Říma Bohumila Němečka. Dva roky poté trenérská dvojice Bedřich Doležal a Radek Paleček předala trenérské žezlo oběma mladým trenérským adeptům - Bedřichu Doležalovi ml. a Miroslavu Janďourkovi. I oni nechtějí zůstat dlužni odkazu svých předchůdců. Jejich cíl je jasný, úspěšně representovat a šířit nadále slávu a dobré jméno jičínského boxu.